Koper – největší slovinský přístav

Koper je nejen největším městem slovinského pobřeží (žije zde 23 tisíc obyvatel, s celou občinou, jejímž je sídlem, 49 tisíc obyvatel), ale i největším slovinským přístavem. Koper je malebné město s bohatou historií. Na první pohled je značně průmyslové, ukrývá však několik významných historických částí.

Hlavní náměstí pojmenované po maršálu Titovi je odpradávna centrem dění. Architektonicky nabízí zajímavou podívanou, jelikož můžete pozorovat hned několik různých stavebních stylů – od renesance, baroka až po gotiku. Místní soubor domů z 15. století na vás dýchne svou středověkou atmosférou. Staré město, v jehož srdci Titovo náměstí (Titov trg) leží, je plné staveb v benátském stylu. Mezi ně se řadí i známý Pretoriánský palác, Palác Loggia i Katedrála Nanebevzetí se svojí zvonicí.

Koper se ovšem řadí i mezi nejlepší turistická střediska pobřeží – dodnes na vás dýchne svou typickou středověkou atmosférou, která se mísí s vůní moře. Nad městem se zdvihají zelené středomořské kopce s vinicemi, olivovníky a ovocnými sady. Pod italským názvem Capodistria bylo pro Benátskou republiku branou k Istrii. Město bylo také historicky známé jako "istrijské Atény". Dnes je Koper ideálním cílem pro milovníky rušného života a zábavy.

Tisícileté dějiny metropole slovinského pobřeží

První stálé osídlení zde vybudovali starověcí Řekové, a to pod názvem Aegida. Osada existovala i za dob Římské říše pod názvem Capris, nacházel se zde přístav. Ve 4. století v okolí města vypukl ozbrojený konflikt mezi uchazeči o titul římského císaře.

Roku 568 sem uprchli Tersťané z města obléhaného Langobardy. Již od 8. století v Koperu sídlí biskupství. Na počest tehdejšího byzantského císaře Justiniána II. tak bylo přejmenováno na Iustinianopolis. Nakonec se ho ale opět zmocnili Frankové a Langobardi. Na počátku 10. století zde stál klášter. Roku 932 začalo město obchodovat s Benátkami a v 11. století (v době benátsko – říšskoněmecké války) se postavilo na stranu Svaté říše římské, za což roku 1032 získalo od císaře Svaté říše římské Konráda II. městská práva.

Od roku 1278 spadal Koper pod Benátskou republiku, kde zaujal místo jako brána Benátčanů k Istrii. Bohatství městu v té době přinášely také rozsáhlé saliny na pobřeží. Z benátské doby pocházejí také významné památky, např. renesanční Prétorský palác z 15. století. V této době se rozvíjel obchod, například se solí. V roce 1348 došlo ke vzpouře místního obyvatelstva proti benátské moci, Benátčané jej však dokázali poměrně úspěšně a účinně potlačit.

V období středověku patřil Koper k největším městům na území dnešního Slovinska co do počtu obyvatel. Žilo zde přes čtyři tisíce lidí. V 18. století se stal Koper svobodným přístavem.

V letech 1797 až 1918, s výjimkou let 1805 až 1813, byl Koper součástí habsburské monarchie. V té době Koper hospodářsky stagnoval. Po výstavbě železnice Vídeň–Terst (Jižní dráha), která se Koperu vyhýbala, se význam města ještě snížil. V průběhu devatenáctého století byly strženy původní hradby (do dnešní doby se dochoval jen malý fragment). V roce 1825 byla postavena hráz, která historické město propojila s pevninou.

Kterak se italské město stalo součástí Jugoslávie

V době Rakousko-Uherska patřilo město pod Rakouské přímoří, součást Předlitavska. Podle sčítání lidu z roku 1900 žilo v Koperu celkem 7205 obyvatel, kteří uvedli jako svůj jazyk italštinu, 391 slovinštinu, 167 chorvatštinu a 67 němčinu.

Po první světové válce připadlo Itálii. Město patřilo dlouhou dobu mezi centra hnutí pro připojení Istrie k Itálii a akt sjednocení místní většinově italské obyvatelstvo přivítalo. Město bylo součástí tzv. Istrijské provincie v rámci Itálie. Bylo rovněž městem okresním. Po nástupu fašismu v Itálii zde docházelo k represím vůči slovanskému (slovinskému) obyvatelstvu. Nemalý počet tehdejších Slovinců uprchl přes hranici do Jugoslávie.

Po druhé světové válce bylo město sídlem jugoslávské správy. Diskuze o budoucím statusu města probíhaly dlouho, předpokládalo se jeho přidělení Jugoslávii (dle sovětského návrhu), vrácení Itálii (dle amerického návrhu), kompromisní návrh předpokládal střed města připojit Itálii a okolní obce, které přiléhají bezprostředně blízko k středu města k Jugoslávii.

Po uzavření Londýnské dohody v roce 1954 připadl Koper Jugoslávii. Už od roku 1947 však probíhal rozsáhlý odchod italské populace, na jejich místo přišli, stejně jako v případě všech dalších větších sídel na Istrii, lidé z celé mnohonárodnostní Jugoslávie.

Rok 1975 znamenal poslední tečku za spornými hranicemi; v roce 1977 poté byly ustanoveny i nové hranice z hlediska církevních správních jednotek v oblasti. Dnes tak spadá Koper pod lublaňskou arcidiecézi. Jugoslávský stát, resp. Republika Slovinsko se zasadily mezinárodními smlouvami o důsledné dodržování dvojjazyčnosti a začlenění italsky mluvícího obyvatelstva do správy města a všech úrovní veřejného života.

Od roku 1991 je Koper součást samostatného Slovinska. Přes tyto všechny změny je však stále vícejazyčným městem; mluví se tu slovinsky (74,1 %), chorvatsky (8 %) a italsky (2,2 %).

Moderní rozvoj města ovlivnil rozpad Jugoslávie méně, než tomu bylo v jiných částech bývalé federace. Místní přístav se dokázal přeorientovat na nové trhy a již v 90. letech 20. století vykázal značný nárůst provozu.

Ochrana Škocjanské zátoky

V těsné blízkosti města leží chráněná Škocjanská zátoka. Právě její ochrana před dalším rozvojem města je jedním z témat v Koperu na počátku 21. století.

Škocjanski zatok (Škocjanská zátoka) je se svými 122 hektary největší brakickou (tzn. poloslanou) mokřadní přírodní rezervací ve Slovinsku. Díky svému rozmanitému a unikátnímu prostředí se stala domovem pro nespočet živočišných i rostlinných druhů a hotovým rájem pro všechny milovníky přírody. Součástí rezervace jsou přírodní dřevostavby, které byly postaveny v souladu s principy udržitelné architektury. Najdete tu také informační centrum, které je otevřeno každý den kromě pondělí.

Čeká vás dvoukilometrový okruh po naučné stezce, která vás seznámí s bohatou faunou a florou. Z dřevěné pozorovací věže můžete sledovat ptáky a další zvířata žijící na mokřadech. V části sladkovodní se zároveň můžete kochat pasoucími se koni a dobytkem.

Škocjanske jame – unikátní rozsáhlý systém vápencových jeskyní

Škocjanské jeskyně (slovinsky Škocjanske jame) patří k nejkrásnějším jeskynním systémům ve Slovinsku, což potvrzuje i skutečnost, že jsou od roku 1986 zapsány na seznamu UNESCO.

Součástí jeskynního systému je i nejhlubší podzemní kaňon Evropy, 26 vodopádů a spousta jedinečných krasových útvarů. Prohlídka celého komplexu trvá cca 2 hodiny. Pro návrat z jeskynního systému zpět k pokladnám si můžete vybrat ze 3 různě dlouhých tras. Kromě prohlídky jeskyní zde můžete zažít také speciální prohlídku Hankejeva kanálu (je nutná předešlá rezervace) nebo komentovanou procházku po naučné stezce. Trasa po Škocjanské naučné stezce je také volně přístupná bez průvodce.

Škocjanské jeskyně se nacházejí v oblasti Kras kousek od města Koper. Slovinský Kras ukrývá řadu dalších unikátních jeskyní.

Moře a pláže

Koper není tak rušnou turistickou destinací jako sousední Piran, kam v létě míří většina návštěvníků slovinského pobřeží. V Koperu si můžete vybrat ze dvou městských pláží. První z nich je městská oblázková pláž, přičemž ležet a chytat sluneční paprsky se dá i na trávě či ve stínu borovic. Nachází se u přístaviště a vstup na ni je zdarma. Pláž je vybavena toaletou, sprchou, převlékárnou a pro děti je tu dokonce i hřiště.

Pláž Žusterna je součástí aquaparku Žusterna v Koperu. Nabízí příjemné koupání na okraji města. Pláž Žusterna je soukromá a leží u stejnojmenného hotelu. Nabízí vedle pláže i plavecký bazén nebo aquapark s bazény se sladkou i slanou vodou. Vstup na tuto pláž je zpoplatněn.