Benefity:

• jedno z nejúžasnějších míst nejen v Dalmácii
• druhý nejlidnatější ostrov Jaderského moře
• vliv Benátek, jež ostrovu vtiskly svůj typický ráz a kolorit
• spousta drobných zálivů a romantických zákoutí
• velmi kvalitní a oblíbená vína, např. bílá odrůda pošip
• korčulským občanem slavný cestovatel Marco Polo
• výlety na okolní ostrovy a do historických měst Dubrovník a Mostar

Korčula – rodiště Marca Pola a druhý nejlidnatější ostrov Chorvatska

Jedním z nejúžasnějších míst nejen v Dalmácii, ale i v celém Chorvatsku, je ostrov Korčula a jeho stejnojmenná metropole. Město se rozkládá na severovýchodním konci ostrova, kde ho jen několik set metrů Jaderského moře dělí Pelješackým průlivem od poloostrova Pelješac. Pobřeží v této oblasti vyniká členitostí a vytváří spoustu drobných zálivů a romantických zákoutí.

Korčula je ostrov ve skupině Jihodalmatských ostrovů, v jejich vnějším pásu. Jeho rozloha činí 279 km² – je 46,8 km dlouhý a v průměru 7,8 km široký. Se svými 16 tisíci obyvateli je druhým nejlidnatějším ostrovem Jaderského moře (po ostrově Krk).

Korčula je od ostrova Hvar oddělena Korčulským průlivem (Korčulanski kanal), od poloostrova Pelješac Pelješackým průlivem (Pelješki kanal) – v něm se nalézají četné drobné ostrůvky a útesy. Mezi Korčulou a Lastovem jsou vody Lastovského průlivu (Lastovski kanal).

Členité pobřeží i vnitrozemí ostrova

Pobřeží ostrova Korčula je dosti členité. Největší záliv Vela Luka je v jeho západní části, ostatní zálivy jsou vesměs menší (Tri luke, Brna, Meja aj.). Skupiny ostrůvků obklopují pobřeží jak při východním cípu ostrova (Badija, Majsan, Planjak, Vrnik, Sutvara a další), tak i při západním (Ošjak, Proizd aj.).

Část ostrova je hornatá, horské hřbety dosahují výšky přes 500 metrů. Značnou část ostrova však tvoří několik velmi úrodných polí (Čarsko polje, Blatsko polje a další), kde se pěstuje velmi kvalitní vinná réva, jižní ovoce a další plodiny. Právě odtud pocházejí některá velmi oblíbená vína, např. bílá odrůda pošip. Menší část ostrova je porostlá borovicemi, které původně pokrývaly většinu ostrova.

Podnebí ostrova Korčula je velmi příznivé, mírné. Průměrná teplota v lednu je 9,8 °C, v červenci 26,9 °C. Nejvyšší počet hodin slunečního svitu na ostrově má město Vela Luka na západě Korčuly – 2671 hodin. Právě příznivé klimatické podmínky přispívají k vysoké návštěvnosti Korčuly i v mimosezónních měsících.

Prastará historie Korčuly

Jako na celém jadranském přímoří byli i na Korčule prvními historickými obyvateli Ilyrové. Korčulané vnímají jako zakladatele svého města Antenora, jež uprchl z Troje, byly zde nalezeny dokonce ještě starší důkazy osídlení – neolitické pohřební mohyly (pravděpodobně z dob Féničanů) a řecká kolonie. V 6. a 5. stol. př. n. l. ostrov kolonizovali Řekové a nazvali jej Korkyra Melaina, později, po ovládnutí ostrova Římany, dostal latinské jméno Corcyra Nigra, což oboje znamená Černá Korkyra. Název měl svůj původ v rozsáhlých lesích borovice černé, které pokrývaly téměř celý ostrov. Vedle dřeva na stavbu lodí zásobovaly korčulské doly kamenem pro stavbu budov i tak vzdálená města, jako Vídeň nebo Stockholm.

V Lumbardě, v okolí Blata a v Potirně se dochovaly pozůstatky řeckého osídlení. Další nálezy v Lumbardě, Vela Luce a na Pelegrinu pocházejí z římské doby. Dědičkou římského impéria se pak stala Byzanc. Kolem roku 1000 se tu poprvé objevili Benátčané.

Do historie ostrova vstoupila námořní bitva, k níž došlo mezi Benátčany a Janovany v r. 1298, která skončila katastrofální porážkou Benátčanů. Podle tradice byl v této bitvě Janovany zajat též korčulský občan, slavný cestovatel Marco Polo, který pak v janovském vězení nadiktoval svůj slavný cestopis o putování do zemí Dálného východu. Benátky pak po mnohá desetiletí soupeřily s Janovem o nadvládu nad Jadranem. Roku 1420 se Korčula dostala pod svrchovanost Benátek na dlouhých 380 let.

Po pádu Benátské republiky se nástupnickou mocností stalo Rakousko, které ovládalo ostrov až do roku 1918. I když jej Italové po I. světové válce okupovali, byl první Rapallskou mírovou smlouvou z roku 1920 přiřčen tehdejšímu jugoslávskému království (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců).

Byly to však zejména Benátky, jež celému ostrovu vtiskly svůj typický ráz a kolorit. Mnohá místa na ostrově, především však hlavní město Korčula, si zachovala téměř nedotčený starobylý původní ráz a hodnotné kulturně historické památky. Postavení Korčuly a její význam v cestovním ruchu jadranského přímoří potvrzuje skutečnost, že je po Dubrovníku nejnavštěvovanějším místem v této oblasti.

Památky v Korčule a tipy na aktivity

Starobylé město Korčula patří k perlám Chorvatska a okolní zelená záplava borovic, cypřišů, dubů, vinic a olivových hájů jen dokresluje zdejší rozkošnou, lehce zvlněnou krajinu. Stručně řečeno – jedná se o ideální místo pro milovníky klidných, bezstarostných prázdnin uprostřed nádherné přírody a na dosah hodnotných historických památek.

Město Korčula oplývá množstvím architektonicky i historicky cenných staveb jako goticko-renesanční katedrála Sveti Marko, Opatský palác či válcové bašty Barbarigo, Capello, Tiepolo a Balbi. Za vidění stojí i bohatě zdobená radnice, kostel Sveti Mihovil a věž Revelin s pevninskou branou a muzeem hry moreška. Městské muzeum sídlí v paláci Gabrielisů. Možná největší pýchu Korčuly však tvoří dům, v němž se prý narodil slavný cestovatel Marco Polo.

V Korčule se budete cítit skvěle, v jejích úzkých uličkách se těsná řada restaurací a obchůdků, samozřejmostí jsou supermarkety, kavárny, bankomaty a lékárna. Tipem na procházku během dovolené na Korčule jsou uličky podél městské maríny s kouzelnými výhledy na blízké ostrovy.

Navštivte i park kolem bývalé anglické pevnosti Sveti Vlaho či nedalekou vísku Žrnovo se starou kamenickou tradicí.

Moře a pláže

Letní cestovní ruch má na ostrově dlouhou tradici. Přímo pod Starým městem v Korčule byla sice vybudována umělá kamínková pláž, ovšem za pěkným koupáním se vyplatí vyrazit kousek dál z města. U řady hotelů se rozkládají nevelké pláže s kamennými moly a základním servisem, nejlépe si však mořské radovánky užijete na blízkých ostrůvcích Badija a Vrnik, u letoviska Lumbarda či v zátoce Pupnatská Luka.