Benefity:

• jižní Dalmácie dle mnohých nejkrásnější částí Chorvatska
• Dubrovník, historický skvost a součást světového dědictví UNESCO
• oblast řady protikladů skládající se z několika značně různorodých částí
• úrodná delta řeky Neretvy rájem vodního ptactva
• poloostrov Pelješac domovem nejlepších chorvatských vín
• příjemná poklidná letoviska v okolí Dubrovníku
• výlet do historického města Mostar na území Bosny a Hercegoviny
• písečné i kamenité nepřelidněné pláže v kouzelných scenériích

Jižní Dalmácie – dle mnohých nejkrásnější část Chorvatska

Jižní Dalmácie je oblast v jižním Chorvatsku zahrnující turisty vyhledávané ostrovy Korčula, Lastovo a Mljet, poloostrov Pelješac a riviéru Dubrovníku. Tato dle mnohých nejkrásnější část Chorvatska každého návštěvníka zaujme svou rozmanitostí. Centrem jižní Dalmácie je živé město Dubrovník, historický skvost a součást světového kulturního dědictví UNESCO. Mezi lokální jihodalmátské speciality patří plody moře, oblíbené ústřice a slávky, prvotřídní pršut nebo aromatický ovčí sýr paški.

Oblast nemalých protikladů

Jižní Dalmácii lze charakterizovat jako oblast nemalých protikladů, rozpadající se na několik značně různorodých částí, jež nemají mnoho společného. Například mimořádně úrodná delta řeky Neretvy se výrazně odlišuje od holokrasu, který je příznačný pro území jižně od delty až k letovisku Klek. Jiný je poloostrov Pelješac i Dubrovnické přímoří. Samostatnou kapitolu představuje sám Dubrovník s bezprostředním okolím. Svou specifickou tvářnost má pak opět nejjižnější přímoří od Kupari po Cavtat.

Úrodná delta řeky Neretvy

Region jižní Dalmácie leží na poměrně úzkém pobřežním pásu, vytvářejícím však velmi rozmanitou krajinnou mozaiku. Rozhraní mezi střední a jižní Dalmácií tvoří úrodná, poněkud bažinatá delta řeky Neretvy. Díky subtropickému podnebí a husté síti říčních ramen a zavlažovacích kanálů se zde daří pomerančům, mandarinkám, pěstuje se kiwi, melouny, řada dalších druhů zeleniny a ovoce a nechybí ani vinná réva. Sklizeň zde probíhá dvakrát až třikrát ročně. Vodní plochy delty poskytují útočiště různým druhům chráněných ptáků, jako jsou pelikáni, labutě nebo orli. Je také důležitým zimovištěm severoevropského tažného vodního ptactva.

Malá část pobřeží pod chorvatským letoviskem Klek patří k území Bosny a Hercegoviny (de facto jde pouze o město Neum, jediný bosenskohercegovský mořský přístav).

Pelješac – po Istrii druhý největší poloostrov chorvatského Jadranu

Významnou částí jižní Dalmácie je poloostrov Pelješac s plochou 348 km², délkou 65 km a šířkou mezi 3 až 7 km. Tvoří jej převážně vysoká vápencová pahorkatina lemující téměř celé jižní pobřeží. Níže položená úrodná část ve středu poloostrova je vyhlášenou vinařskou oblastí, proslulou nejlepšími druhy chorvatské vinné révy.

Jde o druhý největší poloostrov v chorvatském Jadranu (po Istrii). Rozkládá se mezi Neretvanským a Malostonským průlivem (Neretvanski a Malostonski kanal, též kanal Malog Stona) na severu a severovýchodě, které ho oddělují od pevniny. Pelješackým a Mljetským průlivem (Pelješki a Mljetski kanal) na jihovýchodě a na jihu je oddělen od ostrovů Korčuly a Mljetu. Pelješac se táhne od Stonské šíje (Stonska prevlaka) na jihovýchodě k mysu Lovište (Rt Lovište) na severozápadě.

Severovýchodní část pobřeží je vystavena chladným větrům z vnitrozemí, jako je obávaná bóra. Tato část je také chladnější a sušší než jihozápadní a západní část, kde se naopak příznivě projevují účinky větru zvaného jugo. Tato část je vlhčí a teplejší. Právě zdejší pobřeží chráněné před bórou je nejpříjemnější a je vyhledávanou turistickou oblastí (průměrné teploty: leden 9,1 °C, červenec 26,5 °C).

Nejvyšší horou poloostrova je 961 m vysoký Sveti Ilija (zvaný též Hadí vrch čili Zmijino brdo podle někdejšího italského názvu Monte Vipera za vlády Benátek). Jedovatí hadi tu sice žijí dodnes, stáhli se však do málo přístupných, divoce zarostlých lokalit v horách. Při turistickém výstupu na horu Sveti Ilija je třeba mít toto nebezpečí na paměti, doporučuje se obout si na túru dobré boty a dlouhé kalhoty. Ke zlikvidování hadů byli na Pelješac podobně jako na ostrov Mljet dovezeny na přelomu 19. a 20. století promyky mungo. Počet hadů na poloostrově pak výrazně poklesl. Na Pelješackém poloostrově žijí také šakali. Pelješac je jediným místem v Evropě, kde žijí ve volné přírodě. Byli tu vysazeni v 19. století.

V severní části poloostrova roste makchie a jsou tu borové lesy. Úrodné krasové polje ve vnitrozemí pokrývají převážně vinice. Odtud pochází proslulé značkové víno dingač a postup. Na pobřeží se též pěstuje jižní ovoce, mandloně a olivovníky. Stále výnosným odvětvím je rybolov, včetně umělého chovu ústřic v Malostonském zálivu. U Stonu („města soli“) jsou dosud k vidění saliny. Ač jejich výnos citelně poklesl, dosud jsou vítaným zdrojem příjmů. Pro ekonomiku poloostrova má však zásadní význam cestovní ruch. Na poloostrově žije v současné době 8250 obyvatel. Dostupnost Pelješacu se od roku 2022 výrazně zlepšila po dostavbě 2404 metrů dlouhého zavěšeného mostu vedoucího z chorvatské pevniny přes Malostonský záliv. Propojuje zároveň dvě územně nesouvislé části Chorvatska rozdělené asi 7 km širokým koridorem Bosny a Hercegoviny u města Neum.

Příjemná poklidná letoviska v okolí Dubrovníku

Dubrovnickou riviéru tvoří část pobřeží mezi letoviskem Slano a Dubrovníkem. Tato oblast patřila Dubrovnické republice vyhlášené ve 14. století, která si zachovala vysokou míru autonomie až do počátku 19. století. Naleznete zde menší příjemná letoviska s poklidnou atmosférou. Jejich velkou devizou je nádherná příroda, jež je obklopuje a samozřejmě také blízkost historického města Dubrovník. Jižně od Dubrovníku až k letovisku Cavtat leží oblast Župa dubrovačka. Zahrnuje široké úrodné údolí, které je od severu chráněno malebnými horami, a přímořskou část kolem rozlehlého Župského zálivu (Župski zaljev). Na březích zálivu se rozkládají poklidná letoviska Kupari, Srebreno, Mlini a Plat. Mají ponejvíce písečné nebo oblázkové pláže lemované bujnou vegetací tvořenou zejména cypřiši a borovicemi.

Dubrovník – nejnavštěvovanější město jižní Dalmácie

Nejslavnějším a také bezesporu nejnavštěvovanějším městem jižní Dalmácie je Dubrovník. Jeho spletité křivolaké uličky plné historických kamenných domů sevřených starobylými hradbami vytvářejí nezapomenutelnou romantickou atmosféru. Město patří mezi nejcennější památkové komplexy Evropy, již od roku 1979 je zapsáno v seznamu kulturního dědictví UNESCO. Užijte si procházku po hradbách Dubrovníku až k pevnosti Lovrijenac na mohutné skále a pozorujte klidné zátoky moře pod vámi.

Nedaleko Dubrovníku leží u letního sídla rodu Gučetićů nejstarší renesanční park a botanická zahrada v Chorvatsku – park a arboretum v městečku Trsteno.

Při pobytu v jižní Dalmácii doporučujeme také zajet do nedalekého historického města Mostar, které leží ve vnitrozemí už na území Bosny a Hercegoviny. Mostar má krásné starobylé historické centrum se světoznámým kamenným mostem přes řeku Neretvu.

Konavle – nejjižnější cíp Chorvatska

Nejjižnější cíp Chorvatska mezi Cavtatem až k mysu Oštro na poloostrově Prevlaka je oblastí zvanou Konavle. Horská pásma jej oddělují od Bosny a Hercegoviny a Černé Hory. Nejvyšším vrcholem pohoří Sniježnica je hora Ilijin (1234 m). Západní část kraje Konavle se může pochlubit skalním útesem příkře se tyčícím nad hladinou moře – Konavelskými stěnami. Prostřední část Konavle tvoří úrodné Konavelské polje (Konavosko polje). Oblast je hustě zalesněna a pro svou úrodnost bývá často nazývána zahradou Chorvatska.

Moře a pláže

Místem vašeho odpočinku a čerpání nové energie se stanou zdejší písečné nebo oblázkové pláže doplněné plážovými bary, atrakcemi, lehátky a slunečníky.

Pláže v regionu jižní Dalmácie jsou stejně rozmanité, jako tato oblast sama. Naleznete zde pláže písečné i kamenité. Pobřeží je členité, není proto nouze o menší chráněné zátočiny. Obecně jsou pláže v jižní Dalmácii méně přelidněné, než na více turisticky využívané Istrii nebo v oblesti Kvarneru.

Krásnými plážemi je vyhlášen poloostrov Pelješac, zvláště pak část pobřeží mezi letovisky Viganj a Orebić.

Písečné pláže s pozvolným vstupem do vody naleznete také v kraji Konavle.