Třešť – město betlémů již více než 200 let

Třešť je město, nacházející se na západě Moravy, ve střední části kraje Vysočina. Leží na Třešťském potoce, který je přítokem řeky Jihlavy, 13 km jihozápadně od krajského města Jihlavy a 11 km severovýchodně od Telče. Nadmořská výška města se pohybuje těsně pod 600 m n. m. Je to druhé největší město v okrese Jihlava.

Počátky města, jehož historické jádro je městskou památkovou zónou, sahají až do 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1349.

Dnes 6tisícové město ležící na půli cesty mezi krajskou metropolí Jihlavou a renesanční Telčí je známo především svou více než 200letou a dodnes neutuchající betlémářskou tradicí. Kde jinde než právě v Třešti na vás dýchne vánoční atmosféra třeba i v srpnu? V místním muzeu jsou totiž betlémy k vidění po celý rok. Během dvou století vyřezali mistři řezbáři desetitisíce figurek, postavili stovky betlémů a v posledních letech dali vzniknout nové tradici s názvem Dřevořezání. Každý z účastníků této svébytné akce zanechá v Třešti figurku, která putuje do společného betléma, jenž čítá úctyhodných 1200 figurek. Betlém je k vidění v expozici betlémů a muzeu v Schumpeterově domě (rodný dům J. A. Schumpetera, světově významného ekonoma a prvního ministra financí Rakouské republiky) a není jediný. K obdivování jich je hned několik, od papírových, po dřevěné, nebývalých rozměrů i jeden v životní velikosti. Přesvědčte se sami!

Po stopách Franze Kafky a pana Tau

Vedle této křesťanské tradice jsou v Třešti stále patrné stopy po početné židovské komunitě, která zde žila do 2. světové války. Křivolaké uličky, synagoga, působivý hřbitov či osoba Franze Kafky (navštěvoval Třešť jako student v letech 1900–1907, když jezdil na prázdniny ke strýci MUDr. Siegfriedu Löwymu) – i to je třešťské židovství.

Náměstí dominují největší sluneční hodiny svého druhu v Evropě, na kterých se navíc mění letní a středoevropský čas.

V samotném centru se nachází místo zvané Vězeňský dvůr, kde došlo k největší tragédii novodobých dějin města. Obyvatelé Třeště 5. 5. 1945 povstali proti okupantům a Němci odpověděli jedním z největších masakrů na sklonku války. S událostmi květnových dnů roku 1945 se seznámíte v pietní síni dvora.

Nevšední pohlednici si můžete pořídit, pokud vystoupáte po trase Křížové cesty nad město. Kovaná skulptura vznikla v místní kovárně. Součástí atrakce je i „levitující“ vykovaná buřinka s deštníkem, neodmyslitelně náležících k legendární filmové postavě pana Tau, jehož představitelem byl třešťský rodák Otto Šimánek (jeho dřevěná socha stojí na náměstí). Nechybí ani nápis v duchu prvorepublikových pohlednic „Pozdrav z Třeště“. Vystoupáte-li po schůdkách a vsunete svoji hlavu do buřinky, stanete se součástí „pozdravu“ a na chvilku také filmovou hvězdou s buřinkou. Pokud si s fotografií trochu pohrajete, v rámu se objeví také věže zámku a kostela. Vznikne tak zcela originální fotografie z výletu.

Novorenesanční zámek s parkem a Muzeum Tesla

Zámek Třešť je novorenesanční budova, která stojí téměř v centru města. Za zámkem se rozkládá rozlehlý a působivý zámecký park, jenž nabízí mnoho možností k odpočinku, sportovním aktivitám i poznání. Jeho okrajem vede část naučné stezky Špičák. Od roku 1973 je zámek chráněn jako kulturní památka. Patří Akademii věd ČR, dnes v něm funguje vyhlášený hotel.

Milovníci radiotechniky jistě zaplesají nad exponáty Muzea Tesla u místního nádraží. A proč také ne, když se jedná o největší sbírku s podobným zaměřením v Evropě.

Řada možností osvěžení u vody

Během letních dnů se osvěžte na přírodním koupališti Malvíny, kde se voda čistí biologickou cestou. Na tomto koupališti nemá chemie co dělat. Voda se tu čistí pomocí rostlin a filtračních substrátů. Koupaliště se nachází v poklidné části Třeště. Nicméně ze samého centra města je to jen necelého půl kilometru cesty.  

Milovníci zatopených lomů si přijdou na své v Čenkově u Třeště. Ve dvacátých letech minulého století se v lomu začala těžit žula. Těžba skončila až na začátku sedmdesátých let. Lom zalila voda, v létě se sem jezdí koupat desítky lidí z širokého okolí.

Na hladině Váňovského rybníka si zase můžete užít výlet na šlapadle. Stojí to za to!  

A budete-li hledat poněkud náročnější fyzickou aktivitu, vyjděte nad Třešť a zdolejte Velký Špičák s jeho 734 m n. m. Nachází se asi 3 km severovýchodně od města a je nejvyšším bodem Brtnické vrchoviny. Velký Špičák byl jedním ze základních bodů nejstarší československé trigonometrické sítě. Původní vytyčovací kámen se dnes nachází v Národním muzeu v Praze. Velká část kopce je součástí Národní přírodní rezervace Velký Špičák, jejímž účelem je ochrana přirozeného bukového porostu pralesního charakteru. Vrchol díky vzrostlému lesu bohužel neposkytuje žádný výhled.

Zimní běžecké trasy

V Třešti je co dělat i v zimě. Pokud si zrovna neprohlížíte zdejší betlémy, mohou vás zlákat udržované běžecké trasy. Trasy se rozprostírají mezi Třeští (resp. nedalekými obcemi Hodice, Růžená, Čenkov a Lovětín) a obcí Řásná u Telče, přičemž cestou můžete navštívit třeba gotický hrad Roštejn s atypickou sedmibokou věží či Malý a Velký pařezitý rybník. V Lovětíně se můžete potěšit pohledem na velký polopřírodní „rampouch“ či snad „ledopád“, dle intenzity konkrétní zimy, když ze starého vodovodu tryská proud vody vzhůru na okolní stromy a každoročně tak vyčaruje úchvatnou ledovou scenérii.