Českomoravská vrchovina – lesnaté pohoří na pomezí mezi Moravou a Čechami

Českomoravská vrchovina (dříve Českomoravská vysočina), lidově Vysočina, je lesnaté pohoří na pomezí mezi Moravou a Čechami. Českomoravská vrchovina se nachází zejména na území kraje Vysočina. Zasahuje však i do Jihočeského a Jihomoravského kraje, a díky svému severnímu výběžku, Železným horám, i do krajů Pardubického a Středočeského. Vrchovina nemá žádné hlavní pohoří. Dělí se na několik samostatných celků, nejvyšší hora Javořice (837 m n. m.) spadá do podcelku Jihlavské vrchy, druhá nejvyšší hora Devět skal (836 m n. m.) spadá do podcelku Žďárské vrchy.

Českomoravská vrchovina je druhé nejstarší pohoří v České republice (po Šumavě). Vzniklo tzv. hercynským nebo variským vrásněním v prvohorách.

Chráněná krajinná oblast Železné hory

Železné hory jsou pohořím o rozloze 762 km² v severní části Českomoravské vrchoviny, na vymezeném území chráněnou krajinnou oblastí. Z hlediska administrativně správního náleží největší částí své rozlohy do Pardubického kraje, jihozápadní část do Kraje Vysočina a okrajem na severozápadě do Středočeského kraje. Celé Železné hory jsou bohatě pokryty zelení. Lesy jsou střídány loukami, pastvinami a poli v nadmořských výškách 198–737 m n. m., se střední výškou 480 m n. m. Nadmořská výška vrchoviny klesá severovýchodním směrem k linii měst Chvaletice – Slatiňany – Proseč a na severozápad, nejníže je situovaná hladina řeky Labe v nadmořské výšce 198 m v Týnci nad Labem ve Středočeském kraji. Nejvyšších nadmořských výšek kolem 600 až 700 m dosahují Železné hory na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města Hlinsko. Nejvyšším vrcholem v chráněné krajinné oblasti je Vestec (668 m n. m.) na katastrálním území obce Slavíkov v Kraji Vysočina a v rámci geomorfologického celku vrch U oběšeného (737 m n. m.) na katastrálním území obce Svratouch v Pardubickém kraji. Velkým turistickým magnetem je Sečská přehrada na řece Chrudimce. Jde o největší a nejvyhledávanější rekreační oblast v Pardubickém kraji. V Seči a nedalekém okolí je nejen parádní koupání, ale i mnoho historických památek, hradů a zámků, rozhledny, skanzen a mnoho sportovních zařízení a aktivit.

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy

Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena roku 1970 na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Její rozloha činí 71 tis. ha, z toho 46 % zaujímají lesy, zastoupené zejména ve vyšší centrální části území. CHKO se rozkládá v nadmořských výškách od 490 do 836 m n. m. (nejvyšší vrchol Devět skal – přírodní památka, jejíž název je odvozen od skalního labyrintu, který tvoří tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a třemi malými věžičkami). Dá se bez nadsázky považovat za jednu z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka.

Posláním chráněné krajinné oblasti je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů. V jejím krajinném rázu, formovaném od středověké kolonizace někdejšího pomezního hvozdu, se pod zalesněnými hřbety Žďárských vrchů prolínají pole a louky s osnovou dřevinné vegetace, malebně začleněnými rybníky i venkovským osídlením s prvky horácké lidové architektury. Významným fenoménem chráněného území je voda. Žďárské vrchy jsou pramennou oblastí na hlavní evropské rozvodnici mezi Severním a Černým mořem, území bylo vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Na zdejší husté síti drobných vodních toků byla od středověku vytvářena rozsáhlá rybniční soustava. K nejcennějším segmentům náleží zejména rašeliniště a další mokřadní společenstva. Typickým krajinným prvkem oblasti jsou rovněž rulové skalní útvary vytvořené na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů a mozaika rozptýlené dřevinné vegetace s remízky a kamenicemi v zemědělsky využívané krajině.

Krajina kolem Žďáru nad Sázavou nabízí nejen přírodu ale i mnoho historických staveb a kulturního vyžití. Největším lákadlem oblasti je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO. V oblasti Žďárských vrchů se však nacházejí také další historické a kulturní památky, mezi nejznámější z nich patří skanzen Betlém Hlinsko či zřícenina Zubštejn.

K dalším přírodním zajímavostem Žďárských vrchů patří Žákova hora ležící 2 km od osady Cikháj či skalní útvar Čtyři palice u obce Křižánky - rulová skála připomínající čtyři palice, které vznikly mrazovým zvětráváním hornin.

Krajina Žďárských vrchů je protkána stovkami kilometrů turistických i cyklistických tras. Žďárské vrchy nabízí i ideální podmínky pro zimní turistiku. Milovníci koupání a vodních sportů ocení také početné vodní plochy, například rybník Velké Dářko, vodní nádrž Pilská, rybník Medlov,  Sykovec nebo Milovský rybník.

Jihlavské vrchy – nejvyšší pohoří Českomoravské vrchoviny

Nevelké Jihlavské vrchy jsou nejvyšším pohořím Českomoravské vysočiny. Jedná se o geomorfologický podcelek, náležící do Javořické vrchoviny, která je součástí podsoustavy Českomoravské vrchoviny. Vrchy se rozkládají 10 km severozápadně od Telče, či 10 km jihozápadně od Třeště. Největší část Jihlavských vrchů je souvisle zalesněna. Nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů i celé Českomoravské vysočiny je Javořice (837 m n. m.), na jejímž vrcholu je zdaleka viditelný 166 m vysoký televizní vysílač, veřejnosti nepřístupný. Skalní útvar Míchova skála s překrásnou vyhlídkou naleznete jen kousek pod Javořicí. V oblasti se nachází hrad Roštejn či zřícena hradu Štamberku. V jižní části se nachází mnoho starých lomů na žulu, v Mrákotíně se žula doposud těží. Zde byl v roce 1923 vylomen kámen – monolit, který dnes zdobí 3. nádvoří Pražského hradu; iniciátorem tohoto záměru byl slovinský architekt Josip Plečnik.

Telč – renesanční perla Vysočiny chráněná UNESCO

Město Telč najdeme pod horou Javořice na pomezí Moravy a jižních Čech. Dominantou města je zámek, který patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám širokého okolí, jde o klenot moravské renesanční architektury. Trojúhelníkové náměstí Zachariáše z Hradce obklopené nádhernými měšťanskými domy, vzájemně propojenými podloubími, je považováno za jedno z nejkrásnějších v zemi. Centrum města má jedinečnou atmosféru, historie tu na návštěvníky dýchá doslova na každém kroku. Mezi nejzajímavější památky patří dvě kamenné kašny, morový sloup, kostely sv. Jakuba a sv. Ducha (oba mají přístupné věže a nabízejí překrásné vyhlídky) a jezuitský kostel Jména Ježíš s jezuitskou kolejí. Telčské náměstí je obklopeno 3 velkými rybníky (Štěpnický, Ulický a Staroměstský), které umocňují neopakovatelnou atmosféru města. Tyto rybníky přitom nejsou zdaleka jedinými, které se v okolí Telče nacházejí, z dalších (a ke koupání vhodnějších) můžeme jmenovat např. Roštejn a Velký a Malý pařezitý rybník.

Třešť – město betlémů, Franze Kafky a pana Tau

Třešť se nachází na půli cesty mezi krajskou metropolí Jihlavou a renesanční Telčí. Dnes 6tisícové město je známo především svou více než 200letou a dodnes neutuchající betlémářskou tradicí. Kde jinde než právě v Třešti na vás dýchne vánoční atmosféra třeba i v srpnu? V místním muzeu jsou totiž betlémy k vidění po celý rok. Během dvou století vyřezali mistři řezbáři desetitisíce figurek. Stálou expozici betlémů navštivte v Schumpeterově domě (rodný dům J. A. Schumpetera, světově významného ekonoma a prvního ministra financí Rakouské republiky). K obdivování jich je hned několik, od papírových po dřevěné, ale i ty nebývalých rozměrů. Vedle této křesťanské tradice jsou v Třešti stále patrné stopy po početné židovské komunitě, která zde žila do 2. světové války. Jsou to např. křivolaké uličky, synagoga, působivý hřbitov či busta Franze Kafky, který navštěvoval Třešť jako student v letech 1900–1907, když jezdil na prázdniny ke strýci MUDr. Siegfriedu Löwymu.

Nevšední pohlednici si můžete pořídit, pokud vystoupáte po trase Křížové cesty nad město. Železná skulptura vznikla v místní kovárně. Součástí atrakce je i „levitující“ vykovaná buřinka s deštníkem, neodmyslitelně náležících k legendární filmové postavě pana Tau, jehož představitelem byl třešťský rodák Otto Šimánek (jeho dřevěná socha stojí na náměstí).