Julské Alpy – nejvýchodnější část Alp, kde se domluvíte mateřštinou

Julské Alpy jsou nejvýchodnější částí alpského masivu zasahující ve své nejkrásnější podobě do hrdého a nám tolik blízkého Slovinska, kde se pod majestátní národní horou Triglav blyští jakoby z reklamních prospektů vystoupivší nádherná jezera Bled a Bohinj. V blízkosti trojmezí s Itálií a Rakouskem se nachází jeden z nejoriginálnějších horských celků, jež lze v Evropě spatřit.

Nádherná jezera a erbovní hora Slovinska Triglav

Ať už se vydáte vzhůru lanovkou, či se budete spouštět ze svahů s lyžemi na nohou, bruslit na zamrzlých jezerech nebo běžkovat v upravených stopách, vždy si budete se zatajeným dechem vychutnávat nádherná panoramata s nejvyšší horou Slovinska Triglavem, Bohinjským jezerem a okolním národním parkem. Jednou z nejkrásnějších částí Slovinska je Bledské jezero s kostelem na ostrově, jenž je zcela jistě nejfotografovanějším místem v zemi.

Název sahající do římských dob

Julské Alpy jsou jedním z mála pohoří, které své jméno nese již od dávné minulosti. Jsou pojmenovány podle římské osady Forum Iulii, kde vládl rod Juliovců (tato osada se rozkládala v místě dnešního města Cividale v italské oblasti Friuli, sousedící s dnešním Slovinskem).

Lyžování v překrásném národním parku

Julské Alpy jsou geologicky tvořeny druhohorními mořskými sedimenty. Dělí se na dvě skupiny: Západní Julské Alpy leží na území Itálie (Alpi Giulie), Východní Julské Alpy leží na území severozápadního Slovinska, kde pokrývají 4.400 km2. Jejich centrum tvoří Triglavski narodni park vymezený městy Kranjska Gora na severu, Bovec na západě, Tolmin na jihu a Bled na východě. Tento národní park tvoří celé 4 % rozlohy Slovinska. Fauna i flóra Julských Alp je neobyčejně bohatá na druhy, nezřídka endemické. Žije zde medvěd, rys, kozorožec, kamzík, jelen, tetřev či zmije růžkatá, ve vzduchu krouží orel skalní. Slovinské Julské Alpy hory se chlubí 150 „dvoutisícovkami“, když 25 vrcholků pokořuje i kótu 2.500 m. Král slovinských hor, bájný Triglav, jenž se objevuje na vlajce i státním znaku, pak dosahuje výšky 2.864 m. V Julských Alpách pramení mohutné řeky Sáva, největší a nejdelší řeka Slovinska, a Soča, jež je v létě doslova zbožňována raftaři, čeští návštěvníci si u této dravé řeky připomínají i krvavé boje našich legionářů na italské frontě v I. světové válce.

Kultura a gastronomie blízká našim srdcím

Nejsou to však jen neoddiskutovatelné krásy přírodní, jež do Julských Alp vábí návštěvníky. Oblast má mnohé co nabídnout i po stránce kulturní a kulinářské. Četné "brunarice" rozeseté po svazích hor i v údolích lákají k posezení u specialit mnohotvárné slovinské kuchyně, pro níž je typické snoubení chutí Balkánu s Itálií, Alpami i ex-habsburskou střední Evropou. Vzhledem k malým vzdálenostem ve Slovinsku se skýtají zajímavé možnost návštěv středověkých hradů přímo v Julských Alpách, ale třeba i metropole Slovinska, Plečnikovy Lublaně.

Kvalitní služby a příjemná poklidná atmosféra

Klidné Julské Alpy jsou doslova přírodním balzámem na duši moderního městského člověka. Připomenout je třeba i vysokou kvalitu ubytovacích kapacit v oblasti, přátelskou povahu pohostinných slovinských horalů, srozumitelný jazyk, romantické vesničky disponující až překvapivě slušnou infrastrukturou a převládající slunečné počasí, zaručující daleké rozhledy z hor směrem k Lublani na straně jihovýchodní, nebo k Jaderskému moři na jihozápadě.