Polsko – dovolená u moře

Polsko, náš severní soused a spolu se Slováky nám nejbližší národ, se již několik let umísťuje vysoko v žebříčcích turisticky nejatraktivnějších evropských zemí. Přesto dosud jen relativně málo našinců jezdí do Polska k moři. V hlavní sezóně zde převažují místních turisté, v okrajových částech sezóny Němci. Proto je zde němčina běžnějším jazykem ke komunikaci, než angličtina. Ovšem i "česko-polsky" se zde zcela bez problémů domluvíte.

Baltské pobřeží Polska lze charakterizovat v kostce takto: písečné pláže s pozvolným vstupem do moře se táhnou po celé délce pobřeží, navíc je často lemuje promenáda. Téměř celé pobřeží příjemně stíní borový les, kterým vedou cyklostezky.

Zejména v okrajových sezónách sem turisté míří za ozdravnými pobyty. Mořský vzduch a borovicový les v severním Polsku opravdu voní nádherně. Typické jsou pro tuto oblast také rašelinové koupele a zábaly, téměř každý hotel disponuje některým z četných typů wellness zázemí. Nejčastěji bazénem, nebo alespoň nabízí služby, jako jsou masáže, léčebné a kosmetické procedury.

Typická polská kuchyně se poměrně hodně podobá české, nečeká vás zde tedy žádný kulturní šok.

Zmínit musíme velké investice do nových hotelů a rekonstrukcí starších hotelů. Překvapivě velmi dobrá je proto kvalita ubytování za příjemně nízké ceny v mnoha termínech, snad kromě července a srpna. Ceny v Polsku obecně nejsou vůbec vysoké, ba naopak často nižší než u nás.

Velmi dobrá je i dojezdová vzdálenost z ČR po německých dálnicích či po téměř dokončené silnici S3 (bez poplatku). Parkování je ovšem zpravidla za poplatek (cca 10 až 30 PLN / den), a to ve většině středisek včetně hotelových parkovišť.

Přitažlivost baltského pobřeží stoupá s globálním oteplováním

Přitažlivost předlouhého (770 km) polského pobřeží Baltu strmě stoupá v posledních letech ruku v ruce se stále citelnějšími důsledky globálního oteplování. Láká sem nejen jemný písek širokých pláží, ale třeba i značný počet historických paláců, kostelů nebo také originálních starých rybářských domků. Podle svých preferencí a zálib si zde najdou své místo jak milovníci prázdninové bujaré zábavy a vřavy, tak i přívrženci klidných letních večerů v přímořských lázních či příznivci vysloveně poklidných menších vesnic a městeček. Pro všechny skupiny nabízíme mix menších i velkých přímořských resortů, jako jsou Kołobrzeg, Rewal, Sarbinowo, Grzybowo, Swinoujscie, Ustronie Morskie, Dźwirzyno či Międzyzdroje. Některé lákají množstvím atraktivních hotelů, diskoték, vybraných restaurací nebo pouličních stánků, kde můžete ochutnat třeba výborné čerstvé ryby. Malá střediska nabízejí příjemný pobyt na čerstvém vzduchu v přírodě, odpočinek na venkově, ale také mnoho drobnějších historických staveb.

Nemůžeme nevzpomenout ještě jednu výjimečnou atrakci polského pobřeží – Sloviňský národní park (polsky Słowiński Park Narodowy) – nezvyklou přírodní hříčku v podobě pohyblivých dun se vzácnými druhy ptáků.
Při cestě k moři či naopak při výletech z pobřeží navštivte také nedaleká známá a zajímavá města, jako jsou Gdaňsk, Gdyně a Sopoty tvořící takzvané Trojměstí, nebo uzoučký a dlouhý poloostrov Hel. Z méně známých míst pobřežního regionu jmenujme města Koszalin, Słupsk či Kamień Pomorski, nebo specifický, jazykově a kulturně odlišný region Kašubsko. Je to oblast plná krásných jezer, romantických pohoří, soutěsek, lesů a luk.  

Międzyzdroje a Wolinský národní park

Wolinský národní park (polsky Woliński Park Narodowy) se nachází se v Západopomořanském vojvodství na největším polském ostrově Wolin u střediska Międzyzdroje mezi Štětínským zálivem a Baltským mořem. Byl založen v roce 1960 a jeho rozloha je 109,37 km². Park pokrývá velkou část ostrova. Chráněn je nejkrásnější úsek polského útesového pobřeží, unikátní ostrovní delta řeky Świny a příbřežní pás vod Baltského moře. Symbolem parku je orel mořský, kterého si můžete prohlédnout nedaleko Muzea národního parku. Téměř celou plochu parku pokrývají lesy, převažuje v nich buk, dub a borovice. Na ostrově Wolin vás čeká nesmírně bohatý zvířecí i rostlinný svět. Ornitologové zde napočítali 200 druhů vodních, bahenních, lesních a lučních ptáků. Ve volném výběhu můžete obdivovat na dvacet zubrů, několik z nich se podařilo odchovat přímo na místě. Počet vyšších rostlin dosahuje 1300 druhů. Park má dobře rozvinuté turistické služby a infrastrukturu, jejíž součástí je Poznávací a muzejní centrum při ředitelství parku v Międzyzdrojích, ukázková obora zubrů (asi 1,5 km východně od Międzyzdrojů), 4 rozhledny a vyhlídkové body, 3 parkoviště a 3 pěší turistické trasy o celkové délce 50 km. Parkem vede též cyklostezka.

Kolobřeh – největší lázeňské centrum na pobřeží Baltského moře

Kolobřeh (polsky Kołobrzeg, německy Kolberg) je město v Západním Pomořansku v Polsku. Leží při ústí řeky Parsęta do Baltského moře. Město leží přibližně 150 km od Štětína na pomezí Trzebiatowského pobřeží a Gryfické a Bialogardzké nížiny.

Osada na místě dnešního města Kolobřeh byla známa již v 8. století. V roce 1000 zde polský kníže Boleslav Chrabrý založil biskupství. Na město byl Kolobřeh povýšen v roce 1255. Do 14. století byl členem baltské Hanzy. V sedmileté válce bylo v roce 1761 město dobyto ruskými vojsky. V roce 1807 ho neúspěšně obléhal Napoleon. Od roku 1859 je město spojeno železnicí se Štětínem a Gdaňskem. Pomalu se měnil jeho charakter z pevnostního města na lázeňské. Za první světové války byla lázeňská zařízení využita jako velký lazaret pro zraněné vojáky. Na konci druhé světové války bylo 95 % města zničeno v bojích Wehrmachtu s útočící Rudou a Polskou armádou. Po válce Kolobřeh připadl Polsku. V roce 1967 získal oficiální status lázeňského města se specializací na léčbu dětských nemocí dýchacích cest, kardiovaskulární soustavy, motoriky, ale také trávicího ústrojí.

Kolobřeh je dnes znám především jako největší lázeňské centrum na pobřeží Baltského moře a rychle rostoucí přístav. Můžete zde objevit 12kilometrové čisté pláže, rozsáhlé plochy zeleně a zajímavé historické památky. Z přístavu odplouvají trajekty na dánský ostrov Bornholm a také do Německa na ostrov Rujána. Procházky po pláži jsou krásné v každém ročním období, stejně jako cyklostezka podél pobřeží. Návštěvníky Kolobřehu na první pohled zaujme molo, které je otevřeno od roku 1971. Jeho délka je 220 metrů, šířka 9 metrů a leží přibližně 4,5 metrů nad hladinou moře. V sezoně je jeho návštěva zpoplatněna. Kousek od mola stojí mohutný maják s výškou 25 metrů. Protože se jedná o přístavní město, najdete v každé restauraci či v menším občerstvení nějaké jídlo s rybami. Mezi další nejčastější občerstvení patří typické gofry (vafle), které můžeme jen doporučit.