NEV-DAMA a.s.

Chystáte se na lyže do vyšších nadmořských poloh? Poradíme vám, jak na výškovou nemoc

Nejlepší lyžařská střediska a sjezdovky v Alpách se často nacházejí ve vysokých nadmořských polohách. Díky tomu mají lyžaři zajištěny perfektní sněhové podmínky i v okrajových měsících zimní sezóny. S lyžováním ve vysokých nadmořských polohách je však spojeno také riziko, které si lidé často neuvědomují. Při rychlých změnách nadmořské výšky během lyžování nebo ubytování na nejvyšších svazích hrozí tzv. výšková neboli horská nemoc. Co to vlastně výšková nemoc je, koho postihuje a jak se s ní vypořádat?

Lyžař u Matterhornu, Zermatt, švýcarské Alpy

Co je výšková nemoc

Horská nemoc je způsobena horším zásobováním organismu kyslíkem z důvodu poklesu tlaku vzduchu ve vyšších nadmořských polohách. Výšková nemoc se může u člověka objevit výjimečně už v polohách kolem 2500 m n. m., běžnější je však od zhruba 3000-3500 m n. m. Pokud se tedy chystáte na lyžařskou dovolenou do zimního střediska, v němž se některé svahy nacházejí v nadmořské poloze okolo 3000 m n. m. a výše, je již na místě na hrozbu výškové nemoci myslet.

Výhled z Marmolady v Dolomitech, italské Alpy

Výhled z Marmolady v Dolomitech, italské Alpy

Alpská lyžařská střediska nad 3000 m n. m. v naší nabídce

Nejvýše položená lyžařská střediska v naší nabídce se nacházejí v alpských zemích – Rakousku, Francii, Itálii a Švýcarsku. Podívejte se na ta nejvyšší z nich, v nichž je možnost lyžování či ubytování ve výškách nad 3000 m n. m.

RAKOUSKO

Středisko Nadmořská výška
Innsbruck a okolí 560 - 3210 m n. m.
Kaprun - Zell am See 750 - 3029 m n. m.
Sölden Arena - Ötztal 1350 - 3340 m n. m.
Stubaital 962 - 3210 m n. m.
Pitztal 1450 - 3440 m n. m.
Zillertal 3000 / Hintertux 620 - 3250 m n. m.
Möltall / Ankogel 1200 - 3122 m n. m.

FRANCIE

Středisko Nadmořská výška
Alpe d’Huez 1125 - 3330 m n. m.
Les 2 Alpes 1300 - 3568 m n. m.
Les Arcs 1200 - 3226 m n. m.
Tignes 1550 - 3456 m n. m.
Val Thorens 900 - 3230 m n. m.
La Plagne 1250 - 3250 m n. m.

ITÁLIE

Středisko Nadmořská výška
Arabba / Marmolada 1472 - 3264 m n. m.
Bormio / San Colombano 1225 - 3012 m n. m.
Cervinia / Zermatt 1123 - 3883 m n. m.
Monterosa Ski 702 - 3275 m n. m.

ŠVÝCARSKO

Středisko Nadmořská výška
4 - Vallées 821 - 3330 m n. m.
Val d’Anniviers 1340 - 3026 m n. m.
Engadin - St. Moritz 1716 - 3303 m n. m.

Jak předcházet výškové nemoci

Nadmořská výška působí na každého rozdílně – někomu pobyt ve vysokých nadmořských polohách problémy činí, někomu ne. V případě, že se letos chystáte lyžovat na nejvyšších svazích Alp, však není od věci seznámit se s prevencí proti výškové nemoci. Obecným pravidlem je, že při plánování pobytu ve vysokých nadmořských polohách je vhodná aklimatizace – postupné přivyknutí organismu na vysokou nadmořskou výšku. Nespěchejte tedy hned v prvních momentech vašeho lyžařského pobytu na nejvyšší svahy. Dopřejte tělu nějaký čas, aby vysoké nadmořské poloze přivyklo.

Prevence horské nemoci

  1. Dodržujte pitný režim – při nedostatečném přísunu tekutin je organismus hůř zásobován kyslíkem.
  2. Buďte v teple – prochladnutí těla zrychluje metabolismus, s čímž je spojena vyšší spotřeba kyslíku.
  3. Vyvarujte se alkoholu – tělo ho ve vyšších nadmořských výškách špatně odbourává, alkohol navíc dehydratuje a snižuje vstřebávání kyslíku.
  4. Vyhněte se těžkým a tučným jídlům – organismus spotřebuje k přeměně takového jídla na energii více kyslíku.
Nedostatek kyslíku při výstupu


Jak se výšková nemoc projevuje

Jak poznáte, že vás postihla výšková nemoc? Mezi prvotní příznaky patří bolest hlavy, únava, slabost, závratě, nevolnost až zvracení či nespavost. Pokud se u vás při pobytu v polohách nad cca 3000 m n. m. vyskytly dva nebo více z těchto příznaků, potýkáte se pravděpodobně s akutní horskou nemocí – nejmírnější formou horské nemoci.

Dalším, mnohem vážnějším stadiem, je výškový otok plic, který se projevuje vykašláváním hlenu či krve a silnou únavou.

Posledním, nejvážnějším stádiem horské nemoci, je výškový otok mozku, který může končit smrtí. U nemocného se objevují halucinace, ztráta koordinace a rovnováhy, pomatenost, apatie nebo naopak agrese.

Při lyžování v Alpách se však vážných stádií výškové nemoci nemusíte obávat. Ty postihují horolezce a hikery mířící do nadmořských poloh nad 4000 m n. m.

Projevy výškové nemoci u lyžaře, Valle d'Aosta

První pomoc při horské nemoci

Jakmile zpozorujete prvotní příznaky výškové nemoci, v žádném případě již nepokračujte do vyšších nadmořských poloh. V případě lehkých potíží stačí zůstat na místě a odpočinout si, v případě těžších potíží je lepší přesunout se do nižších poloh (obvykle stačí cca 500 výškových metrů). Snížení nadmořské výšky je nejlepším lékem na výškovou nemoc.

Doufáme, že náš článek pomůže k tomu, aby vaše lyžařská dovolená v Alpách proběhla v pohodě a bez jakýchkoliv nepříjemností v podobě příznaků akutní horské nemoci. Buďte opatrní, neobávejte se však příliš – většinu jedinců postihuje výšková nemoc až nad 4000 m n. m.

Co by vás mohlo zajímat

×

Abychom Vám mohli spravovat Vaše oblíbené zájezdy je nutné se registrovat a nebo přihlásit

Nebo se můžete zaregistrovat Zapomněli jste přihlašovací údaje?