Národní park Malá Fatra

Malá Fatra je pohoří na severu Slovenska v Žilinském kraji a malou části v Trenčínském kraji. Po Vysokých, Nízkých Tatrách a Oravských Beskydech je čtvrtým nejvyšším pohořím Slovenska s bohatou a zachovalou západokarpatskou přírodou. V Strečnianském průsmyku je pohoří řekou Váh rozděleno na Krivánskou Malou Fatru a Lúčanskou Malou Fatru. Významnou část pohoří v krivánské části Malé Fatry zabírá Národní park Malá Fatra. Rozloha území národního parku je 226 km². Zasahuje na území okresů Žilina, Martin a Dolný Kubín. Ochranné pásmo parku má rozlohu 23 262 ha. Národní park byl vyhlášen 1. dubna 1988. Hlavním předmětem ochrany národního parku je území s pestrým geologickým složením, bohatou faunou a flórou a také pestrost krajiny. Na území bylo zatím nalezeno 1100 druhů vyšších rostlin. Z toho jeden endemit Malé Fatry – jeřabina Margittaiho. V parku žije přes 30 druhů savců, 118 druhů ptáků a více než 1000 druhů hmyzu. Nejvyšším vrcholem národního parku je Velký Kriváň (1.709 m n. m.). Zajímavým a výrazným vrcholem je Velký Rozsutec (1.609 m n. m.), který se nachází i v logu národního parku. 83 % území parku zabírají lesy, převážně smíšené s převahou listnatých dřevin (nejvíc je zastoupen buk lesní). V Malé Fatře se nachází několik jeskyní. Všechny jsou veřejnosti nepřístupné. Nejdelší je Vyvieračka, která je dlouhá 620 m a která je z části zaplavena.

Ve správě národního parku se nachází 16 národních přírodních rezervací, dále 9 přírodních rezervací, dva chráněné areály a jedna národní přírodní památka. Dokonce několik lokací spadá do soustavy Natura 2000. Ideálními východisky pro turistiku jsou obce Belá, Terchová, Vrátna a Štefanová.

Belá – ideální východisko pro turistiku do Malé Fatry

Belá je třítisícová obec v okrese Žilina na Slovensku. Belá leží v severovýchodní části Žilinské kotliny, v údolí Varínky a Belianského potoka, který vytváří Belianskou dolinu. Západně od obce se nachází Kysucká vrchovina, ve východní části se zvedají výběžky Krivánské Malé Fatry. Obec se nachází na silnici spojující Žilinu s Oravou. V obci se nachází raně gotický kostel sv. Máří Magdalény z poslední třetiny 13. století, renesančně upravený v roce 1683. Hlavní oltář barokního typu pochází z 2. poloviny 17. století. Část katastru obce Belá je součástí Národního parku Malá Fatra. Na tomto území se nacházejí národní přírodní rezervace Veľká Bránica a Prípor.

Veľká Bránica se nachází v dolině o rozloze 332 ha, do níž je přístup možný po asfaltové cestě. Předmětem ochrany je zachovalý komplex bučin na vápnitých horninách. Je cennou ukázkou zachovalé původní struktury lesů. Územím rezervace protéká potok Bránica, který v závěru doliny proráží skalnaté útvary a vytváří vodopády.

Prípor se nachází na severních svazích Malého Kriváně. Území bylo vyhlášeno v roce 1980 na rozloze 272 ha. Předmětem ochrany jsou přirozená společenstva jedlo-bukového lesa a pásma kosodřeviny s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.

Vrátna dolina – největší středisko malofatranské turistiky

Vrátna dolina je překrásné středisko v srdci Národního parku Malá Fatra. Vrátna dolina se nachází 3 km od obce Terchová, rodiště slavného zbojníka Juraje Jánošíka. Území Vrátné ohraničuje věnec vrcholů Boboty, Veľký Rozsutec, Stoh, Poludňový grúň, Chleb, Veľký Kriváň, Kraviarske, Baraniarky a Sokolie. Rozděluje se na další dvě doliny Starou a Novou dolinu, které odděluje Grúň. Působivý je především úzký vstupní kaňon Tiesňavy s několika vodopády, které vytváří říčka Varínka, vyvěrající v závěru doliny. Skály z dolomitu vytvářejí zajímavé útvary nazvané Skalní město, Mnich, Velbloud, Pět formanů a jiné.

V závěru Staré doliny se nachází Chata Vrátna se sedačkovou lanovkou na Chleb, odkud je snadný přístup na hlavní hřeben pohoří.

V létě je možné vybrat si z husté sítě značených stezek několika obtížností. Na hřebenové túry turisty přepraví lanovky do Snilovského sedla a na Grúň. Střediskem turistického ruchu ve Vrátné je bývalá pastýřská osada Štefanová. Vrátna dolina nabízí ideální podmínky na cykloturistiku, v oblasti je také velké množství stravovacích možností.

Malá Fatra – malý turistický ráj

Malá Fatra je malý turistický ráj, ve kterém lze podnikat překrásné, více nebo méně náročné túry. Bezesporu nejnamáhavější z nich je velice atraktivní hřebenovka. Vaší pozornosti by neměla uniknout ani překrásná túra přes Jánošíkove diery.

Jánošíkove diery, někdy zvané jednoduše pouze Diery, jsou největším lákadlem Malé Fatry. Díky žebříkům a lávkám můžete projít přímo nad potokem a podél mnoha vodopádů v jinak neprůchodných soutěskách a úzkých skalních průrvách. Díky množství značených cest je možné naplánovat jednodušší varianty pro rodiny s dětmi a méně zdatné turisty.

Přechod hlavního hřebene Kriváňské Malé Fatry zpravidla začíná ve Strečnu v údolí Váhu. Cílovým bodem je Biely Potok u Terchové, překonáte vzdálenost 38 km, celkem nastoupáte 2.900 metrů.

Možnost noclehu je v chatě pod Suchým, chatě pod Chlebom nebo chatě na Grúni.

Výstup na Malý Rozsutec vede přes Jánošíkove diery. Výchozím i cílovým bodem je Terchová, resp. Biely Potok. Urazíte vzdálenost 11,5 km a celkem nastoupáte 820 metrů. Občerstvení poskytne pramen kousek před sedlem Medzirozsutce.

Oblíbený je i výstup na Velký Kriváň přes vrcholy Sokolie, Baraniarky a Kraviarske, nebo výlet k Šútovskému vodopádu. Tento nejvyšší vodopád v Malé Fatře má celkovou výšku 38 m.