Krušné hory (německý název Erzgebirge znamená Rudné hory) je pohoří táhnoucí se podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Na české straně pohoří strmě padá do nížin Mostecké, Sokolovské a Chebské pánve. Nejvyššími vrcholy jsou český Klínovec (1.244 m n. m.) a německý Fichtelberg (1.214 m n. m.). V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. století také uran.
Dlouhé pohoří táhnoucí se podél českých hranic je absolutním rájem pěších turistů, cykloturistů a horských cyklistů. Pět tisíc kilometrů udržovaných stezek nabízí ty nejlepší podmínky pro krásné zážitky z výletů.
V Merklíně najdou návštěvníci Krušných hor zajímavou naučnou stezku, která je seznámí s geologií, historií a přírodními zajímavostmi nádherného regionu. Horská naučná stezka Merklín je dlouhá 8 kilometrů a je na ní 8 zastavení s tabulemi, které informují o tradici sportů v oblasti, rozvoji průmyslu, ovocnářství i o vzácných rašeliništích. Trasa je středně náročná a vede také Kaffskými horami kolem bývalé obce Kaff nebo Merklínského buku a na Vlčineckou vyhlídku, odkud se otevírají nádherná horská panoramata. Okružní stezka začíná před vlakovým nádražím v Merklíně.
Naučná stezka liduprázdným okolím Potůčků vás provede rozmanitým terénem po zarostlých lesních stezkách, pohodlných zpevněných cestách i tvrdých asfaltkách. Věnuje se historii Potůčků, sousedního Johanngeorgenstadtu i dávno zaniklých obcí, hornictví i místní fauně a flóře. Místy vás sice čeká relativně prudší stoupání, na druhou stranu si pak odpočinete u oddechových úseků, jako je silnice podél říčky Černá. Z tzv. Sluneční stráně je pěkný výhled na Potůčky i Johanngeorgenstadt. Delší stoupání vás dovede k vrcholu Rudná (852 m n. m.), kde si můžete odskočit k hraničnímu kameni.
Roku 2019 rozhodl výbor pro světové dědictví o zapsání sasko-českého hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO. 17 německých a 5 českých částí tohoto regionu společně reprezentuje historické dědictví regionu s mnoha hornickými památkami. Krušné hory jsou významným a jedinečným příkladem přeshraničního regionu, který byl po dobu 800 let zásadně formován nepřetržitou těžbou různých kovů. Hornictví umožnilo vznik mnoha vynálezů a inovací v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří. Význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů je globální. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z něhož se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru.
Rodiny s dětmi nadchnou například prohlídky dolů Johannes či cínového dolu Mauritius. Zážitkem je také výstup na vrch Mědník, 910 m vysokou horu s krásnou rotundou. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec. Z vrcholu se Vám naskytne krásný 360° výhled na Krušné hory, které je ozvláštněn i pohledem na rozlehlý větrný park, který v této krásné krajině působí téměř kosmicky.
Klínovec, největší lyžařský areál v Krušných horách, ležící pouhých 145 km od Prahy, 100 km od Plzně a 20 km od Karlových Varů, má mnohé co nabídnout i v létě. Areál nabízí 30 km cyklotrailů čtyř obtížností od nejlehčích po ty náročnější. Nechybí ani půjčovna kol a kompletní zázemí. Lehké stezky jsou vhodné i pro začínající cyklisty a děti. Obzvláště zábavné jsou sjezdy na obřích terénních koloběžkách. Rozcvičit se navíc můžete na pumptracku přímo u vrcholu Klínovce. Každý jistě ocení, že celý areál je jako jediný v ČR kompletně obsluhován lanovkou. Cestou nahoru si tedy odpočinete a jako bonus se můžete pokochat krásnými výhledy do okolí. Nová sedačková lanovka od firmy Doppelmayr je kryta typickou oranžovou bublinou, jež skýtá ochranu před případnou nepřízní počasí.
V okolí Klínovce je na lesních cestách vyznačeno 73 km tras pro horská kola, koloběžky a pro pěší. Cyklisté mohou vybírat mezi dvěma druhy tras lišící se obtížností – lehké trasy „Cyklistiky bez námahy“ a těžší trasy pro horská kola. Na 30 km trailových tratí Trailparku Klínovec různých obtížností se nachází v okolí vrcholu Klínovce. V Bikeparku si mohou úplní začátečníci nejdříve vyzkoušet jízdu na krátkém pumptrackovém okruhu s terénními vlnami. Zlepšovat své dovednosti dále mohou ve skill centrech na nástupních místech. Sjezdy vedou do Jáchymova, Božího Daru a Loučné pod Klínovcem. Zajet můžete i k saským sousedům a navštívit vrchol Fichtelberg s rozhlednou nad Oberwiesenthalem, nejvýše položeným německým lázeňským městečkem.
Během návštěvy Klínovce můžete využít kompletní zázemí špičkového horského střediska v podobě služeb restaurace U staré lanovky v blízkosti začátku stezek, občerstvení u spodní stanice lanové dráhy, půjčovny kol, obchodu s cyklistickým vybavením a servisu kol. K dispozici jsou bezplatná parkoviště, myčka kol a sprchy.
Mnohým se zamlouvá představa výletu na kole takřka bez námahy. Bojíte se náročného horského terénu? Vyvezete se lanovkou na vrchol Klínovce a dolů pojedete po převážně mírně klesajících asfaltových a zpevněných šotolinových cestách. Díky svému nenáročnému charakteru jsou tak nejvhodnější volbou pro rodiny s dětmi.
Vydejte se v protisměru staré Pašerácké cesty vedoucí z obce Suchá. Trasa dlouhá 9 km nabídne několik spektakulárních výhledů, než se zanoří do hlubokých lesů nad městem Jáchymov. Delší, 12kilometrová trasa vás zavede pod Meluzínu – tajemný a skalami posetý vrch, kteří mnozí považují za nejkrásnější v celých Krušných horách. Odvážní mohou pěšky vystoupit i na její vrchol s úchvatným výhledem na Klínovec.
Naučná stezka s názvem Ježíškova cesta protnula Národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště už v roce 1972. Před pár lety se dřevěné chodníčky dočkaly velké rekonstrukce, bezpečně tu projedou i vozíčkáři nebo kočárky. Naučná stezka je dlouhá 3,2 km a má 12 zastávek, na kterých se důkladně seznámíte s místními vzácnými živočichy a rostlinami, ale také s historií Božího Daru a těžbou rašeliny. Božídarské rašeliniště bylo dle Ramsarské úmluvy vyhlášeno mezinárodně významným mokřadem. Stezka začíná na začátku Krušnohorské magistrály, kde je také umístěna první informační tabule. Naučná stezka Božídarské rašeliniště je cesta plná zábavy pro všechny děti.
Jáchymov, to jsou především radonové lázně světového významu, ale také město s jedinečnou historií spojenou s ražbou jáchymovského tolaru, který dal název dnešnímu americkému dolaru. Jáchymov je také místem, kde manželé Curieovi objevili polonium a radium. A hlavně v těsné blízkosti (3 km od centra) města začíná i sedačková Prima Express vedoucí na Klínovec.
Jáchymov, to jsou ale i uranové doly. Prozkoumat můžete například Radonovou stezku nebo Jáchymovské peklo – Naučnou stezku dlouhou 8,5 km, která připomíná osudy politických vězňů nuceně nasazených do pracovních táborů pro těžbu uranu z 50. let 20. století. Osvěžit se naproti tomu můžete v Aquacentru Agricola, kde najdete bazén s tobogánem, masáže, vířivky, solárium, fitcentrum, solnou jeskyni, nový saunový svět s důlní tématikou i příjemnou kavárnu s koutkem pro děti.
Přímo až ke staré kamenné rozhledně Zita na Blatenském vrchu dojedete pohodlně autem, vydáte-li se z obce Horní Blatná směrem na Boží Dar a zhruba po 1 kilometru odbočíte po asfaltové cestě doleva. Pokud máte dostatek času a chutě nadýchat se čerstvého horského vzduchu, vřele vám doporučujeme vydat se k Zitě z Horní Blatné po červené turistické trase, která je součástí naučné stezky Vlčí jámy. Rozhledna vybudovaná podle projektu chebského architekta Karla Matusche se na Blatenském vrchu tyčí od roku 1913. Jméno Zita dostala po rakouské arcivévodkyni. Kdysi byla rozhledna součástí malého hotelu, který byl ovšem v 50. letech 20. století zbourán. Abyste si mohli užít nádherný panoramatický výhled, musíte nejdřív zdolat celkem 96 schodů. V letní sezóně je rozhledna otevřená denně od 10.00 do 17.00 hod., od listopadu do dubna pouze o víkendech.
Odsun Němců po 2. světové válce se citelně dotkl všech krušnohorských obcí. Některé se časem vzpamatovaly, jiné zanikly. To byl i osud Popova, obce založené ve 13. století 3 km jižně od Jáchymova. Dnes už ji připomínají jen ruiny domů, zarostlá pole a rozpadlá kaplička. A také působivé památné stromy: bříza bělokorá, jasan ztepilý (vítěz ankety Strom roku 2002), lípa malolistá a lípa velkolistá, rozpůlená na dvě části a obklopená lavičkami. S Popovem je nerozlučně spojen Popovský kříž. Z čedičové skály ve výšce 752 m n. m. budete mít Podkrušnohoří, Ostrov, Karlovy Vary, Slavkovský les i Doupovské hory jako na dlani. Nejoblíbenější a nejpohodlnější cesta k této úžasné vyhlídce s dřevěným křížem vede z Jáchymova po asfaltce značené zelenou turistickou značkou.